Švejnar je trojským koněm na dvoře Lidového domu. Ale koněm koho?

16. 01. 2008 6:30:24
Sledovat hemžení před volbou budoucí hlavy státu začíná být zajímavé. V rámci budoucího zisku potenciální náklonnosti nejvyššího mocnáře jsou všechny politické figurky ochotny zaprodat i vlastní duši. Jen aby jim na politickou cestu následujících pět let z Pražského hradu svítilo jen příznivé světélko. A přitom často zapomínají, že krvavé úpisy čertíkům se mohou nakonec zvrtnout a z vysněných výhod bývají díry ve stropě a následné hluboké pády do pekel zapomnění.
Pěkné bydleníčko to je. To se člověk nediví, že je boj tak urputný. Pěkné bydleníčko to je. To se člověk nediví, že je boj tak urputný. Foto: M.Šubrt

Klaus a jeho pozice

Václav Klaus má pozici poměrně přehlednou. Podporuje jej velká většina jeho mateřského hnízdečka ODS. I když určitá část se skřípěním zoubků. Ti, kteří mu dají svůj hlas, jsou spojeni především se současnou vládou. A ta, přestože jí prezident zrovna nenadržuje, přece jen nemá v něm moc výrazného oponenta.

Druhá část ODS si přeje určitou změnu. Buď na ně nezbyla nejvyšší ani dozorčí místa, nebo chtějí tvrdší reformy. Obě přání jsou logická. Ostatně každá vládní strana se časem rozděluje na podobné skupinky. Ti nespokojení mohou kalkulovat s tím, že Klause volit nebudou a Topolánkovy sny i vládní křesla v nastalém zmatku zmizí.

Tato kalkulace má dvě zásadní vady. Na Hradě pak bude sedět "levicový" a jisté straně velmi vděčný Švejnar, takže křesla budou uvolněná spíše pro nové uskupení zvané ČSSD+. Tím plus může být prakticky kdokoliv. Nejpravděpodobněji lidovci s drobnou, nicméně hlasitou, podporou pár zrůžovělých zelených vyřizujících si účty se svým předsedou. To vše budou tiše podporovat komunisté.

Nevolit Klause v ODS nikomu neprospěje

To znamená, že truc plán části ODS nemůže přinést zisk nikomu na pravé straně politického spektra. Uvažovat o něm pár lidiček sice může, mohou i tlustě přiživovat spekulace o jeho realizaci, své spolustraníky tím mírně děsit, možná i sem tam získat jejich ústupky, ale rozhodně tento plán, tedy nevolit Klause, nikdo z ODS nemůže provést, aniž by sám o něco nepřišel.

Nabízí se ostatně ještě jedna souvislost, z níž mohou mít ve straně modrého opeřence strach. Václav Klaus je ještě při síle a v případě prezidentského neúspěchu určitě nehodlá zahálet na Vysočině, objímat stromy, jen tak si pinkat či psát divadelní hry. Spousta pozic v ODS by se zatřásla, až by se čestný předseda vrátil a své občas již mírně zdivočelé děti se pokusil zase trošku postavit do latě.

Nejasné kontury podpory lidovců

Když opustíme válečné ležení příznivců Václava Klause, narazíme ještě před příchodem k táboru nepřítele na pár malých roztroušených stanů uprostřed. Dvě třetiny příbytků lidovců se rozkládají blíže Klausovým bojovým vozům, třetina tíhne k táboru těžkooděnců strany pana Švejnara. Některé lidovecké stany se v čase ještě mírně posouvají, ale tento pohyb není možné blíže politologicky analyzovat.

To máte jako s fyzikálním Heisenbergovým principem neurčitosti, který říká (samozřejmě mírně upraven), že čím přesněji určíme jeden ze záměrů lidovců, tím méně přesněji můžeme určit ten druhý. Bez ohledu na to, jak dobrý politologický nos máme. Ono je to stejně jedno, protože ani počáteční stav lidové strany stejně nikdy nemůžeme zjistit dostatečně přesně.

Takže Kalousek a jeho křídlo volí Klause, přestože snídali kdysi s Paroubkem, a Čunek se svým křidélkem volí Švejnara, přestože mu ODS při jeho romsko-finančních eskapádách s úžasnou trpělivostí neházela klacky pod nohy. Víc se říci nedá, strana Lidová nakonec vždy překvapí a politologové se neradi, i když bohužel často, blamují.

Zelené hlasy jsou jisté

Jan Švejnar má pozici daleko těžší a nepřehlednější. Dostane hlasy několika KDU-ČSLáků a zároveň je oficiálním kandidátem zelených a oranžových. U obou zmíněných barevných táborů vyniká svou zásadní vlastností, a sice, že to není Klaus. Zelení mají volbu jasnou, neboť současný prezident vůbec, ale vůbec, nevidí jejich zelenou planetu a zásadně trvá na tom, že naše Země je modrá. Názorové rozpory jsou zcela nepřekonatelné a zelené, nikoli modré, hlasy pro pana Švejnara tudíž jisté.

Také pan Paroubek má velmi nerad modrou planetu. Vlastně pardon, totalitu. Také jemu se není co divit. V senátu má modrá pravice velkou většinu, ve sněmovně drobnou převahu a skoro na každém dvorku v zemi se vyhřívá modrý hejtman nebo starosta. Ještě to tak, aby i na Hradě visela dál modrá vlajka, že? Pochopitelně by to ale nebyla ta Evropské unie, to by staronový hradní pán určitě nepřipustil.

Jak ČSSD hodlá zničit krtka? Pardon, Klause ...

ČSSD tedy musí svrhnout prezidenta, kterého paradoxně pomohla zvolit. Jak to ale udělat? Levicový kandidát nemá ve sněmovno-senátních počtech žádnou šanci i kdyby se usmíval jako měsíček, byl hodný jako Barunka a přes plot i pro modré ptačí pírko skočil. Součty hlasů volitelů mluvily k nejsilnější levicové straně už měsíce jasně: "Musíte navrhnout kandidáta, který zaloví i v rybníku vládní koalice. Musí být modro - černo - zelený, aby i notoričtí Klausovci zaváhali." A proto ČSSD sáhla po Janu Švejnarovi.

Není to Klaus a má šanci být zvolen. Jenže to je vlastně vše, co mají se svým kandidátem Paroubek a jeho věrní společného. K tomu, aby se zbavili nenáviděného Klause to stačí, ale zamyslel se někdo v ČSSD i nad budoucností. Co se stane s ČSSD až vyvěsí Jan Švejnar na hradě tu modrou vlajku Evropské unie? Opět to vypadá na obchůdek s čertíkem a až se sny splní, přijde zúčtování, na které, jak se zdá, na dvoře Lidového domu zatím nemyslí.

Vědí socialisté opravdu, co je Švejnar zač?

Teď na tom dvorku stojí krásný dřevěný kůň Švejnar, zubí se od ucha k uchu a nechává se laskat podporou. Jenže vypadá to, že ani oranžová strana netuší, jaké názory bude Švejnar nakonec zastávat. Přestože se Paroubek zaklíná levicovostí ekonomických názorů svého kandidáta, skutečnost má spíše lehce pravicový nádech. A přestože zatím Švejnar vystupuje jako královna Koloběžka, vypadá to, že je to sebevědomý člověk, který nebude jen papouškovat to, co mu strana, které by měl být vděčný, určí.

Z jeho vystoupení vyplývá, že je spíše lehce pro radar, i když se prý ukáže. Je také pro reformy, i když se musí dbát na chudé. Je orientován na západ a ekonomické teorie, které popisují postupné rozkládání sociálních států, má v malíku. To jsou velmi nepříjemné zprávy pro levici. Takže jsou tu dvě možnosti, které mohou nastat. V první vděčnost Antiklause v případě jeho zvolení převáží a bude jen figurkou v rukou svých vyzvedávačů na vrchol. Což by byla hodně nepříjemná zpráva pro nás všechny.

Švejnarovo vítězství může ČSSD přinést i potíže

Ale toho se není nutné bát, Jan Švejnar má totiž v krvi americký přístup k životu. Proto by se měli bát hlavně v ČSSD druhé varianty. Lze totiž naopak očekávat Švejnarův velmi otevřený a pozitivní přístup k reformám, jeho orientaci na Spojené státy a jeho další rozhodnutí absolutně nezatížená minulostí. Tou levicovou ani pravicovou. A to je pro sociální demokraty další nepříjemná zpráva. Kromě vděčnosti za volbu nebudou moci prezidenta z ničeho obviňovat, ani mu podsouvat různá polická zabarvení jeho rozhodnutí. Vlastně teprve v tom okamžiku začne být Švejnar pro ČSSD nečitelný, jako je nyní pro řadu občanů.

Není Klaus pro ČSSD vlastně lepším východiskem?

V tomhle směru je Václav Klaus na Hradě pro ČSSD možná daleko výhodnější postavičkou. Je poněkud předvídatelnější. Přestože by vykonával své druhé volební období, což by jej tolik neomezovalo v možnosti výrazněji vstupovat do politického dění, stejně by mu zůstaly cejchy čestného předsedy ODS a politika, který prošel 18 lety naší demokracie jako postava, která nejvíc vše ovlivňovala. Vůbec není lehké být s takovým titulem terčem opozičních výpadů. Ale pro opozici je naopak velkou výhrou takový hromosvod mít.

Když si promítneme, jak Klaus v uplynulém období střídavě zlobil všechny strany, ODS nevyjímaje, můžeme mít pocit, že by se i ČSSD měla zamyslet nad tím, zda na ně byl skutečně prvoplánově zlý. Vždyť jeho váhání s ustavením pravo-středové vlády dlouho nechávalo Paroubka ve hře. Daleko déle, než na co měl reálné politické síly.

Sázka na správného koně ... toho trojského?

Nepřipadá Vám, jako by do Lidového domu přivedla sociálním demokratům trojského koně Švejnara pravice? A oni jej přivítali s otevřenou náručí, oslavovali, šli večer spát a ráno s hrůzou zjistili, že prezidentskou volbu vlastně nemohou vyhrát. Ba co víc, že ve snaze zbavit se nenáviděného hradního nepřítele si to zavařili víc, než zamýšleli.

Možná je správné, že socialisté zkusili vsadit všechny své žetony na Švejnara? Ale ruleta mívá různé vrtochy a čertík, co sedí nad ní, jediný ví, co se za pár měsíců začne dít. Hlavně se nám směje. A nejen nám, i celému tomu divadlu, které tady před prezidentskou volbou rozehráváme.

Autor: Martin Šubrt | středa 16.1.2008 6:30 | karma článku: 26.63 | přečteno: 2684x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Martin Braun

Pár slov k včerejší demonstraci proti Babišovi v Praze

a jak jsem slyšel, konala se i na jiných místech republiky. Cíl byl jasný a já bych se nyní rád zeptal, zda jej bylo dosaženo

16.11.2018 v 5:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 134 | Diskuse

Karel Trčálek

Ruští trollové mají nejvyšší pohotovost. Proč asi?

Hysterický jekot a řev ruských trollů sílí a mohutní, slévá se v obrovskou řeku a sami naši ruští trollové se řadí v chorovod. Nikdo nic neví jistě, jen ruským trolům je všechno jasné. Jen připomínám, že tímto neodsuzuji Babiše

15.11.2018 v 18:41 | Karma článku: 16.54 | Přečteno: 491 | Diskuse

Jaroslav Jirát

Spáchá ČSSD sebevraždu?

Když přefiltrujeme hysterický řev Babišových nepřátel, zbydou nám z celé nové kampaně jen dvě informace: Babiš má dceru s bipolární poruchou a syna schizofrenika.

15.11.2018 v 17:42 | Karma článku: 32.69 | Přečteno: 1178 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Pomozte mi, chci vypovídat!!!

...píše prý Andrej Babiš mladší ze Švýcar. A nejen to, píše toho prý více, problém ovšem je, že jak to vypadá, chce si i nadále jen „dopisovat“...

15.11.2018 v 15:14 | Karma článku: 42.57 | Přečteno: 2653 | Diskuse

Jiří Kindl

Teplický Cimes 2018, dny Židovské kultury

V rámci Teplického Cimesu 2018, což jsou dny Židovské kultury, jsme byli na Izraelském dokumentárním filmu natočeném podle autobiografické knihy „Syn Hamásu“, který nese název Zelený princ.

15.11.2018 v 15:08 | Karma článku: 8.38 | Přečteno: 102 | Diskuse
Počet článků 52 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6784

Pražák, křtěný Vltavou v Podolí a později pokřtěný podruhé magistrálou v okolí bydliště :-).

Najdete na iDNES.cz