Pozor i na odborníky...
To by byl ovšem velký omyl. Žádná skupina sama o sobě není zárukou, že bude systém fungovat dobře. Ve hře máme politiky, za jejichž zády se krčí lobbysté, kteří jim stále něco našeptávají. A na stole jim zatnutou pěstí hrozí kalendář se zakroužkovaným dnem blížících se voleb. Pak tu je veřejnost, jíž se nějaký projekt přímo dotýká, lidé, co se rádi angažují a dav, který k činu často motivují extrémní názory. Třetí rovinou jsou odborníci. Někteří z nich hrají ve službách politiky, jiní ve službách občanů a další třeba ve službách své vize, kariéry, svých přání nebo svého ega.
Systém obvykle funguje na základě vzájemných korekcí
Výše uvedené zní jako výčet zlých vlastností zkaženého světa. A přitom každý popsaný jedinec hraje jenom svou úlohu. Snaží se splnit volební slib, zabránit hluku před svým domem, nebo postavit nějakou originální stavbu. Každý má nějaké pohnutky. Činy každého zapadají do širšího kontextu jeho života. A primárně vůbec není špatné být „zlobbovaným“ politikem, extrémním protestantem proti dálnici či vizionářem, co by kvůli projektu lanovky třeba vyboural půl města.
Pokud totiž systém funguje, korigují se všichni hráči navzájem. Politik respektuje své občany a celé volební období většinou jen lehce našlapuje. Pokud si tedy nedal za cíl prosazovat nepopulární vize. Jsou-li jeho nápady šílené, politika umravní analýzy odborníků, které jeho vzletné záměry uvedou do patřičných mezí. Stejně tak odvážné projekty odborníka usadí zpět do reality politický kontext, nebo základní zájmy určité skupiny obyvatel. Naopak extrémní účelové aktivity některých občanů zase dokáže uvést na pravou míru kvalitní odborný posudek, či kvalitní obhajoba projektu.
Křehká rovnováha
Problémy s touto křehkou rovnováhou nastanou, když nabude jedna strana vrchu. Korigující mechanismy najednou neeliminují extrémní názory a řešení. Nadvláda politika namíří systém k diktatuře. Námitky odborníků nejsou vyžadovány a ty, co se objeví, pak různými způsoby „trestány“. Protesty občanů jsou bagatelizovány a omezovány klesající relevantností dostupných informací. Na závažném narušení fungování systému nemění nic ani případný fakt, kdy diktátorem je politik osvícený s nápady převážně dobrými.
Vláda dle aktuálních zájmů lidu zase vede k anarchii, protože se řešení ohýbají dle nálad davu či průzkumů mínění, a tak postrádají logickou úřední posloupnost a strukturu. Drzejší menšina může ukřičet umírněnou většinu, správnější názor klidně prohraje s názorem pro určitou skupinu výhodnějším.
Odborník, to je také pěkný kujón...
A pak jsou tu odborníci. V čem je jejich největší nebezpečí? Nu v tom, že mají na svou odbornost často papír, který jim tak nějak dává pocit neomylnosti. Dopravu (nebo cokoli jiného) třeba studovali roky a do krve jim přešla spousta zákonitostí, pravidel a pouček. Většina z nich je správných, další byly šité jen na nějakou kdysi známou realitu, jiné si odborníci pamatují jen tak matně a zbylé už tehdy prostě špatně pochopili.
Řada expertů má také roky zkušeností. Pamatují si, co kdysi dobře fungovalo, co bylo pěkné, co se jim povedlo a co by chtěli realizovat, ale stále se nedaří. Vytvořili si pozici v odborných kruzích, svou škatulku. Mají stejně smýšlející přátele a podporovatele, ale i kolikrát velmi nesmiřitelné odpůrce.
Nicméně právě experti jsou hráči, na které se ostatní obracejí jako na autoritu, která má k dispozici určité technické nástroje, jimiž může spoustu sporů objektivně rozlousknout. Problémem je, že se řada odborných nástrojů dá použít různě. Zcela nezávisle, ale i ve prospěch toho či onoho.
Zatímco politik je volen na poměrně krátké období (často má svou „civilní“ profesi v záloze) a občan má též většinou s řešeným problémem nesouvisející zaměstnání, odborník se svou odborností živí. Při tvorbě a obhajobě svých projektů často přemýšlí o své kariéře, živí svou rodinu, chce se ve svém oboru zviditelnit, chce porazit konkurenta, chce prospěch pro svou firmu, nechce přijít o zakázky a v městských službách dneška by přinejmenším rád nepřišel o místo.
Význam nezávislosti
Odborník je tedy překvapivě nejzávislejším článkem popisované hry. Proto je třeba ve městě vytvářet prostředí, v němž je tato jeho závislost maximálně eliminována. Nejlépe se tak děje kvalitními výběrovými řízeními, konkurenčními projekty, workshopy, oponentními posudky a velmi otevřeným systémem informování veřejnosti. Praxe přidělovat peníze městským institucím a zakázky soukromým subjektům dle míry loajality je spolehlivá cesta do problémů. Bez ohledu na věcné argumenty se najednou realizují jen přání zadavatele. V Praze aktuálně přání politické reprezentace.
V tu chvíli je třeba si i na odborníky dát pozor. Jejich úloha se mění. Najednou neobhajují, nevysvětlují a nepopisují problém a nehledají jeho řešení. Začínají obhajovat řešení vymyšlená objednatelem. Někdy s nadšením (z podpory objednatele něco mají), jindy se skřípěním zubů (přestává je bavit dělat hlouposti). Používají svých znalostí k ospravedlnění podivností, protože jim často nic jiného nezbývá.
Jedna pravda není
Je těžké odhalit takové situace, protože zejména v dopravě bohužel většinou neexistuje jedna objektivní pravda, jedno nejlepší řešení. Tento obor je charakteristický tím, že přijatelné je nejméně škodlivé řešení. A pokud přijatý návrh v něčem přece jen škodí, existuje vždy skupina obyvatel, která je jím objektivně nějak poškozena.
To je ovšem možné i „využít“ a poškození jakkoli velké skupiny obyvatel nebo celého města lze vydávat za to nejméně škodlivé řešení ve prospěch celku. Každý projekt má takovou řadu technicko-ekonomických souvislostí, že je poměrně snadné jej do této roviny nasměrovat. A protože média pracující ve zkratce technické souvislosti nemají ve zvyku rozebírat, i řada podivných projektů se takto může dočkat realizace.
Taky jsou to jen lidé
Experti jsou tak dobrými sluhy i zlými pány, vše dle míry závislosti na okolním prostředí. Hlavně jsou to ale lidé. A jako každý jsou ti lidé ovlivněni prostředím, v němž se pohybují. Proto žádný odborník nemá patent na rozum, žádné řešení není dokonalé a vždy je třeba přihlížet ke spektru názorů dalších. Pokud k němu tedy máme přístup. Jeden správný názor je podezřelý, absence diskuse je podezřelá a přílišný důraz na nějakou věc je též podezřelý. Je třeba vnímat kontext a někdy je důležitější pokládat správné otázky, než mít řadu nezpochybnitelných odpovědí. To platí i pro celý tento seriál, který přináší jen další pohledy na řadu problémů. Utvoření názoru je jen a jen na čtenáři.
A ještě dodatek. Do výše popisované hry pak vůbec nepatří novináři. Ti mají hru sledovat, popisovat a komentovat, ale v žádném případě se nemají stát její součástí. Pokud se tak už začne dít, svědčí to jen a pouze o tom, že základní pravidla systému byla narušena a někteří z hráčů, vědomi si nemožnosti vymoci fér spolupráci, hledají spojence. Pokud jej v novinářích najdou, mění se spolupráce v regulérní boj, který zpravidla začne přinášet „výsledky“, jichž jsme bohužel nyní v Praze svědky.
Příště čtěte: Palladium, jeho okolí, auta a my...aneb Pražská dopravní apokalypsa 12
Martin Šubrt
Povídání o jízdném v pražské hromadné dopravě
Často poněkud vyhrocená diskuse na téma zdražení či nezdražení jízdného v pražské MHD probíhá v médiích již několik týdnů. Je to především politické téma, což znamená, že převažují emoce a na konkrétní čísla nezbývá moc prostoru.
Martin Šubrt
Ruská ruleta: Koho zabije tenhle billboard?
Pojďte řidiči a řidičky, budeme si hrát. Co? Ruskou ruletu. Kde? V Praze, na Štěrboholské radiále. Že vás do hry nemusím zvát? Inu ano, tuhle "reality show" vlastně u Štěrbohol hrajete už cca 3 roky...
Martin Šubrt
Múza
Vystupuji z vlaku a kráčím do neznáma. Tu chodbu bych měl znát, ale najednou mi není ani trochu povědomá. Obklopují mě nepřátelské zdi, změť plakátů a prázdných pohledů kolemjdoucích.
Martin Šubrt
Nová signalizace pro tramvaje není dokončená, potřebuje dopracovat
Pražský dopravní podnik v pátek oznámil, že úspěšně skončilo dvouleté testování nových barevných signalizací pro tramvaje, které byly instalovány na samostatné trati v Braníku.
Martin Šubrt
Proč některé tramvaje (a zvláště jednu z nich) nemáme rádi...
... aneb Pražská dopravní apokalypsa 13 - Napadlo vás někdy, proč tu či onu tramvaj nebo autobus máme rádi a cestuje se nám v nich příjemně, a u jiných si jen smutně povzdechneme ihned, jak je spatříme na obzoru?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Symbol pařížského kabaretu Moulin Rouge v troskách. Lopatky mlýna se zřítily
V noci na čtvrtek se v Paříži zřítily lopatky větrného mlýnu, který je symbolem kabaretu Moulin...
Vrchní soud rozhodne o odvolání muže, který dostal devět let za týrání družky
Olomoucký vrchní soud dnes rozhodne o odvolání Tomáše Heráka ze Šumperska, kterému krajský soud za...
Langšádlová končí jako ministryně pro vědu a výzkum, oznámila TOP 09
Helena Langšádlová z TOP 09 končí ve vládě Petra Fialy. „Předsednictvo TOP 09 děkuje ministryni pro...
KOMENTÁŘ: Český důchodce, pro vládu nepřítel číslo jedna
Vláda dokola opakuje, že nebude na důchody pro příští generace a zbankrotujeme. Nic takového...
Prodej stavebního pozemku 4.550 m2
Stádlec, okres Tábor
4 550 000 Kč
- Počet článků 53
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 7305x