Poněkud podivné aktuální změny v pražské MHD

Vrátili jste se z dovolené a právě dorazili do práce? Možná to některým z Vás Pražáků trvalo poněkud déle, nebo to bylo trošku složitější. Od soboty totiž vstoupily v platnost trvalé změny u řady linek tramvají a autobusů. 

Jak to tak bývá, někteří cestující se zlobí, jiní jsou radostí bez sebe. Tak schválně, kterých je dnes víc? A kam z hlediska trendů směřují stále častější změny v pražské dopravě?

Za změny nemůže DP Praha

Nejprve musím rozptýlit jednu všeobecně vžitou informaci. A to sice, že změny v pražském metru, tramvajích a autobusech dělá Dopravní podnik hl. m. Prahy. Bývávalo, bývávalo. Už 15 let má město na tuhle „špinavou“ práci zvláštní instituci s názvem ROPID (Regionální organizátor Pražské integrované dopravy). Tam vymýšlí nejen trasy linek, ale také všechny intervaly od rána do večera. Potom to jdou projednat s městskými částmi a Dopravního podniku se optají, zda na předložený návrh má dost vozů, řidičů apod.

DP Praha samozřejmě může také vznášet připomínky, ale většina velkých změn se „upeče“ v ROPIDu v Rytířské ulici v režii města (www.ropid.cz). Takže tam je také třeba směřovat stížnosti. Řidič DP, dispečer DP a vlastně ani ředitel DP za to, kudy a jak často jedou, opravdu nemohou.

Dvacetdvojka dvakrát častěji 

„Tak nám zrušili „třiadvacítku“, paní Müllerová,“ řekl by Švejk a šel si do hospody zanadávat. A tam by mu řekli, že ale naopak tramvaj 22 pojede 2x častěji. Marketingově se taková věc skvěle prodává, jenže nic převratného to není. V centru mezi Kubánským náměstím a Malovankou jede tramvají pořád stejně a jen na okrajích města víc. Což je poněkud problém, když právě ve středu města průzkumy indikují nejvíce spojů s převisem poptávky nad nabídkou.

ROPID „dvacetvojku“ prý na okrajích posílil kvůli parkovacím zónám v centru, aby si řidiči mohli u tramvaje, kde se ještě neplatí, zaparkovat vůz a pak dojet třeba na Národní třídu. V okolí Bílé Hory či Nádraží Hostivař není ale žádné speciálně vyčleněné záchytné parkoviště pro řidiče. Na jedné straně je vilová čtvrť, na druhé je s přimhouřením obou očí dostupné parkoviště obchodního centra Na Groši. Mají tedy řidiči parkovat v ulicích místních obyvatel a podporovat tlak na zavedení zón placeného stání v těchto okrajových oblastech města?

Devítka jako vzor

ROPID také říká, že 22 pojede teď stejně často jako „devítka“, kterou mají cestující rádi, protože prý jede pořád. Ano, ale tramvaj číslo 9 zdaleka nemá na své cestě přes centrum tolik překážek, které by ji zdržovaly. Semafory na Újezdě, u Národního divadla, chodci na Václaváku a tradá na Žižkov. Linka 22 ale projíždí Malou Stranou, Újezd a Národní divadlo má pak s „devítkou“ společné, nicméně pak ji čeká ještě Karlovo náměstí, přejezd magistrály u I. P. Pavlova, Francouzská ulice a Koh-i-noor. Všechno místa s častými zdrženími. 

A lidé, co znají „devítku“, moc dobře vědí, co se pak stává. První tramvaj se trošku zdrží, pak nastupuje více lidí, zdržení se kumulují, za její záda se přiblíží druhá, pak třetí. První jede přeplněná, poslední prázdná. A téměř všichni cestující jsou naštvaní. A hlavně, na těch okrajích najednou i velmi dlouho nic nejede. A pak vláček prázdných tramvají stejného čísla. Proto jsme měli linku 23. Mohla se obrátit dřív a lidé v opačném směru nemuseli čekat, než se zpožděné tramvaje vrátí odněkud z Hostivaře.

„Metrolinky“ (páteřní linky) z Německa

ROPID se prostě zhlédl v německém systému tzv. „metrolinek“ (páteřních linek). Význam toho slova by se dal popsat asi takto: Jsou to linky povrchové dopravy, které jezdí velmi často (skoro jako metro), nebo ve výrazně kratším intervalu než ostatní linky MHD ve městě. Ale hlavně tyto linky jezdí zcela pravidelně dle jízdního řádu a jejich provoz není ničím ovlivněn (jako jezdí metro).

Marketingově se takové linky, co jezdí pořád, opravdu dobře prodávají. Jenže v provozu už je to horší. Když máte všude přímé tratě tramvají umístěné v pěkném travnatém pásu a vyhrazené autobusové pruhy, může to fungovat. V podmínkách celého širšího centra Prahy bohužel ne. Na to nemáme dostatečně dlouhé zastávky, kvalitní přestupní uzly, dostatečně segregované tramvaje i autobusy od automobilové dopravy a kvalitní preferenci MHD na semaforech především v centru města.

Linky povrchové dopravy, co jezdí často (interval pod 8 minut), nestíhají obracet na konečných, jejich řidiči mají problémy se střídáním a přestávkami. Takové spoje kladou obrovské nároky na dispečink provozu. Vozí část svých tras moc cestujících, protože uměle koncentrují přepravní proudy k sobě, a naopak na části své pouti nevezou téměř nikoho, což je při napjatém rozpočtu města možné objektivně hodnotit jako plýtvání.

V anketě to lidé chtěli...

ROPID se odvolává na anketu, v níž Pražané chtěli málo linek jezdících často. Jenže obyčejným cestujícím nedojde, co všechno to znamená. V realitě nynějších změn pojede do Hostivaře a na Bílou Horu zbytečně moc tramvají, v centru ale stejně, na Průběžné méně. A když budou mít „dvaadvacítky“ v centru problém, naopak na okraji nepřijede dlouho nic. 

Když se toho ale na obvodu města projezdí zbytečně moc, musí se blíže centru šetřit. Tak se zkrátily „čtyřiadvacítka“ a „devatenáctka“. Škoda, že si nikdo nevšiml, že mezi Kubánským náměstím a Průběžnou jezdí denně 15 000 lidí a od nádraží Strašnice do Hostivaře 8 000 – 3 000 lidí. A oba úseky obsluhuje super nová „dvaadvacítka“ a pouze jedna další linka navíc. Nemělo by, ROPIDe, blíže centru, kde také ještě nejsou zóny placeného stání, víc lidí vozit víc spojů?

 V okolí Polikliniky Zahradní Město změny znamenají, že už zde jezdí jen linka 195, která je tak „zmetrolinkizovaná“, že už tam jiná linka být nemusí. Když se ovšem bus 195 zdrží ve Spojovací ulici, spolehnout se na Hlohové na hromadnou dopravu nelze.

Na Koněvově ulici je od zrušení tramvají dominantní poptávka cestujících po přepravě k centru města, od roku 1985 především k metru. Jenže teď tam najednou dominuje velmi dlouhá „metrolinka“ 133 s kloubovými autobusy. Od Depa Hostivař po Ohradu není kloubový autobus potřeba, dále dolů naopak nestačí. Páteřní linka schramstla bus 207 a ten byl zrušen. A přitom právě na Koněvově byl problém ve zpožďování linky 133, která byla moc dlouhá... A bus 207 lidem občas přišel velmi vhod. To nová linka 175 jezdící teď jen v dolní části této ulice bohužel mnohým z nich nebude.

Bus 183 zase vozil do pátku cestující po Průmyslové ulici. Vozil mnoho lidí, ale stál s nimi často v kolonách aut. Tak ustoupil autům a nyní jezdí po ulici Spojovací. Jen někdo zapomněl na ranní dělníky a dělnice z okolí Kolbenovy ulice. Z Proseka jim tím směrem ještě nedávno jezdily dvě linky, pak jim zrušili první a po jejich razantní stížnosti i druhou. A najednou tam není nic. A ono po páté ráno není zrovna příjemné přestupovat, zvláště když na Vysočanské je to k první ranní tramvaji „pěkný“ pěší pochod. 

Změny každý měsíc

Ale horší než konkrétní potíže se změnami je přístup města, ROPIDu a městských částí k časovým intervalům mezi změnami. Každý měsíc něco, v květnu, v září a také asi v prosinci pak následují změnové revoluce. Vydavatelé map, hotely, náhodní i stálí cestující ztrácejí přehled. Už i řidiči DP jsou zmateni, stejně jako informátoři. Tisknou se kvanta informačních materiálů, znovu a znovu a znovu. Barvy na nich sotva stačí uschnout.

V říjnu nás čekají změny na tramvajových linkách na Smíchově, v prosinci prý další velké převratné novinky. Základem důvěry v MHD je ale její stabilita. Samozřejmě ne za každou cenu, ale stabilita alespoň v půlročních či ročních obdobích známých na drahách. Když už změny, nové koncepce, či co, tak alespoň najednou. Zdravím do Miškovic. Co že to k Vám jede nyní?

Mnoho z nás si dle MHD vybírá byt či zaměstnání. Žijeme se svými trasami každý den a změny ovlivňují náš život daleko víc, než si myslí ti, co je škrtem pera tak často dělají. Bude-li změn i nejistoty stále více, i my můžeme udělat ZMĚNU a třeba si příště k cestě do práce vzít auto. Pokud někudy projede...

P. S. 1: Mimopražští omluví toto pragocentristické téma. Ale přece jen, ony se ty změny denně týkají cca 100 000 lidí, tak to pár řádek chtělo. 

P. S. 2: Abych ROPID jenom nekritizoval. Změny v nočních autobusových linkách přidávají tolik žádaná tangenciální spojení a vypadají zajímavě, takže s nimi by měli být Pražané spokojeni.