Ruská ruleta: Koho zabije tenhle billboard?

Pojďte řidiči a řidičky, budeme si hrát. Co? Ruskou ruletu. Kde? V Praze, na Štěrboholské radiále. Že vás do hry nemusím zvát? Inu ano, tuhle "reality show" vlastně u Štěrbohol hrajete už cca 3 roky... 

Hra je v plném proudu, takže naštěstí ještě nemá vítěze. Zatím. Ale co není, může být. Dnes? Zítra? Kdo ví?  

Ostatně na stovkách dalších míst v republice se stejná hra hraje též. A někteří bohužel už i "vyhráli". V médiích se o téhle "kratochvíli" často píše. Téměř stejně jako o zlých praktikách bulváru. Mám nápad. Co kdyby tenhle bigboard byl stejnou poslední kapkou, jaká srazila vaz jedněm hloupým britským novinám? TENHLE bigboard, to je totiž opravdu síla. I na naše divoké reklamní poměry. Až si říkám, a vážně se na mě nezlobte, že by to chtělo tuhle "báječnou" hru ukončit. Co myslíte? Nějak je mi proti mysli čekat, až ten pohár trpělivosti přeteče někomu na podšálku v rozpůleném autobuse...

Seznamte se. To je on. Fešný bigboard. Říkají mu reklamní brána. Že by do pekel? Dokonce má na netu sám na sebe i reklamu. Reklama na reklamu. Jak úchvatné: "Zcela unikátní reklamní konstrukce nesoucí dvě prosvětlené backlightové plochy pokrývající vždy oba směry jízdy, jsou umístěny výhradně na nejexponovanějších dopravních tepnách. Díky své vysoké konstrukci, kdy jsou reklamní plochy umístěny přímo nad jedoucími auty, se reklamní sdělení stává nepřehlédnutelným."

Nepřehlédnutelné jsou rovněž půl metru široké sloupy tohoto zázraku. Ono je těžké si jich nevšimnout, když se skví hnedle 4 metry od krajnice. Člověče Chocholoušku, kde se flákáte, okolo tohohle projektu muselo projít tolik potenciálních klientů, že byste na Koudelku vůbec neměl čas.

Přiznávám se, začíná mi selhávat představivost. Zatím jen ta, naštěstí nejsem ozbrojen. Jak TO mohlo vzniknout? Někdo musel mít "nápad". Strašné nucení změnit neuspokojivý stav, kdy je u dálnice málo mostů, přechodů pro zvěř, nadjezdů, značek, světel a hlavně sloupů. Rozhodl se to vylepšit. Mimo Kocourkov by byl v této fázi projekt ukončen. V Praze nikoli. Vypadá to, že pravděpodobně magistrátní odbor dopravy našel v projektu nebývalé zalíbení. Že by láska na první pohled? Otázkou je láska k čemu?

Nebuďme podezíraví, nepochybně šlo o lásku k ochranným pásmům okolo komunikací. Ona ta pásma působí tak smutně, i kámen by se ustrnul. Kolikrát v nich široko daleko vůbec nic není. Takže když existovala i jen maličká možnost v nich povolit postavit něco velkého, krásného a masívního, tak přece pán s razítkem nemohl odolat. Bum, a mělo to štempl. Začalo čekání na další bum...

Ale zpět k procesu zrodu. Někoho to muselo nejen napadnout, někdo to musel vyprojektovat, někdo to musel odnést na úřad, někdo to musel číst, někdo to musel schválit, někdo musel povolit stavbu, někdo musel navrhnout dopravní opatření při stavbě, někdo to musel vyrobit, někdo to musel přivézt, někdo to musel smontovat, někdo to musel vidět po dokončení a někdo si na tom musel objednat vyvěšení reklamy (ten by se měl stydět nejvíc, ale asi to byl nějaký Český SOBec). Mimo Kocourkov by bylo pravděpodobné, že by se v tomto procesu NĚKDO zamyslel. Ale ono NE.

Vlastně možná ano. Návrh nepochybně téměř dokonalých svodidel totiž zamyšlení určitě potřeboval. Dotyčný navrhovatel byl tak osvícený, že určitě věděl, že takový romantický most (no Millau to není, ale skoro) by měl být před potenciálním vražedným útokem nějakého auta chráněn. Škoda, že třímetrová instalovaná šidítka ochrání sloup tak maximálně před maniakálním sebevražedným útokem cyklisty turisty přejíždějícího přes dálnici z protisvahu. Zato pusa auta či autobusu se sloupem, včetně romantického objetí, je po jakékoli nehodě či defektu vedoucím k jízdě příkopem zaručena téměř s jistotou.         

Inu, takhle to chodí ve městě, které už pár let intenzívně bojuje s papírem, na který smolí jednu protikorupční strategii za druhou. Ještěže to radním jde tak od ruky. Výsledky jsou vidět na každém kroku. Řidiči například určitě ocení i novou bigboard televizi na Florenci, která jim, aby se nenudili, mění záběr každé dvě či tři sekundy. Kdo z nás to při řízení má, viďte? No nejsou ty nahé nožky úchvatné? Že by nožky stonožky Božky?

Nebo proč nedat pěkný plakátek doprostřed křižovatky. Hloupí dopravní inženýři se roky trápí se snižováním počtu sloupků semaforů, aby, pokud možno, nestínily řidičům v rozhledu, ale my jsme to vyřešili. Když bude řidič koukat na reklamu, nebude se přece rozhlížet vůbec nikam jinam, takže mu v rozhledu logicky nemůže nic stínit. Heuréka, máme tu prostě město divů...   

P. S.: Autor je obeznámen a smířen s tím, že smlouva na tu mostní potvoru je v této galaxii a v tomto století nevypověditelná. Dále očekává, že Kocourkovští radní navrhnou problém řešit prodloužením svodidlových šidítek na patřičnou délku, přičemž se dají na modlení, v němž si budou přát, aby takový kus roury nemusel nikdy v praxi svádět patrový autobus. Jak jest totiž bohužel známo, takové svodidlo je o dost nižší liga, takže by muselo být jedině velmi bohaté, aby opravdu dokázalo patrový autobus svést.