Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nová signalizace pro tramvaje není dokončená, potřebuje dopracovat

23. 05. 2011 7:20:40
Pražský dopravní podnik v pátek oznámil, že úspěšně skončilo dvouleté testování nových barevných signalizací pro tramvaje (zde), které byly instalovány na samostatné trati v Braníku, a jejichž největším přínosem mělo být zavedení obdoby „žlutého“ signálu i pro tramvaje. Největší pražský dopravce nyní zašle technickou zprávu o testování na Ministerstvo dopravy, čímž by chtěl zahájit schvalovací proces, po němž by tato signalizace měla být součástí zákona i vyhlášky o pravidlech provozu na pozemních komunikacích.

Pokud by se tak stalo, setkávali by se s touto signalizací nejen řidiči tramvají, ale i řidiči ostatní, pro něž je zejména při jízdě ve vyhrazených pruzích na tramvajových kolejích důležité vědět, jakými signály se městská kolejová vozidla řídí. Proto je určitě vhodné se ještě před započetím schvalovací procedury na dopravním podnikem testované signály podívat blíže.

Obecný záměr správný

Zatímco řidič automobilu má před světelnou signalizací při rozjezdu i před zastavením k dispozici 2-3 sekundy dlouhý žlutý signál „pozor“, který jej včas upozorní, že se mění signál „stůj“ na „volno“ (a naopak), řidič tramvaje, která má daleko delší brzdnou dráhu (vůz T3 zastaví z rychlosti 50 km/h až po 56 metrech), toto varování nedostává. Proto je snaha o řešení formou úpravy či návrhu nových signalizací jistě chvályhodná.

Dalším problémem tramvajových signalizací byly situace, kdy pražské „čočky“ zobrazovaly všechny signály pro tramvaje sestavou vytvořenou pouze ze čtyř žárovek. Když jedna praskla, význam symbolu signalizace se stal nejednoznačným a semafor musel být vypnut. Tyto situace postupně řeší až rekonstrukce křižovatek, při nichž jsou jednotlivé žárovky nahrazovány řadou diod sestavených do kruhu odpovídajícímu jedné žárovce, přičemž současný výpadek činnosti více diod je pak nepravděpodobný.

Níže uvedené obrázky ukazují tři možnosti, jak by mohl být provoz tramvají v Praze v budoucnu řízen. V prvním sloupci jsou zobrazeny signály testované v rámci DP Praha, u nichž je aktuálně deklarován záměr je zakotvit do zákona a vyhlášky o provozu na pozemních komunikacích. Ve druhém sloupci najdete alternativní návrh, který reaguje na dílčí nedostatky, které návrh pražského DP dle mého názoru obsahuje. Třetí sloupec je možné chápat jako ilustraci současného stavu s tím, že je do něho doplněna funkcionalita blikajících „čoček“, tedy onen dlouhodobě požadovaný „žlutý“ signál pro tramvaje.

Konkrétní provedení signálů velmi sporné

Hned první symbol (1) v návrhu DP Praha zobrazuje návěst „stůj“ velmi nestandardním způsobem. Šipka se obecně používá pro usměrnění jízdy či chůze nějakým směrem. Většina z nás má šipku v podvědomí uloženou jako povolení pokračovat v pohybu na zobrazenou stranu, nebo jako naváděcí prostředek k cíli. Šipka je zde sice zobrazena červeně, což vyjadřuje nadřazenou symboliku „stůj“, nicméně podvědomý konflikt mezi tvarem symbolu a jeho barevností zde zůstává. Vždyť k významu „stůj“ všichni přiřazujeme spíše červený kříž či terč. Tvar šipky tak říká řidiči něco jiného než její barevnost a řidič je nucen tento rozpor vyhodnocovat. Sdělení není jednoznačné, což je u signálu „stůj“ zásadní nedostatek.

Pokud je záměrem DP Praha mít pro každý směr jízdy tramvaje samostatnou signalizaci, šipce se úplně vyhnout nelze, to je pochopitelné. Nicméně výsledné provedení signálu je třeba uzpůsobit důležitosti sdělení „stůj“. Proto se na prvním řádku v alternativním návrhu červený pruh posouvá před šipku a vytváří jakousi zeď, přes kterou není v šipkou naznačeném směru možné pokračovat. Toto grafické provedení zesiluje význam červené barvy a významový konflikt mizí.

Druhý symbol vyjadřuje situaci, kdy tramvaj přijede ke křižovatce a řidič potřebuje doplňkovou informaci o tom, zda se přihlásil do cyklu řízení a semafor o jeho přítomnosti a požadavku na průjezd ví. Signál „stůj“ pro tramvaj ale nadále trvá, takže by se v tomto okamžiku nemělo měnit ani jeho zobrazení pro řidiče. V návrhu DP Praha (2) se ovšem jeden prvek signálu „stůj“ (červený pruh) přebarví z červené barvy na bílou. Celkový obraz signálu „stůj“ se tak výrazně změní, aniž by „stůj“ přestalo trvat, což je další ze závažných nedostatků. Tato změna obrazu může být řidičem výjimečně pochopena jako změna „stůj“ na „volno“, ač k ní v tomto okamžiku nedochází.

SSZ1.jpg

Při snaze o integraci doplňkové informace o přihlášení tramvaje ke křižovatce do jednoho návěstidla je třeba tuto informaci spíše potlačit. Řidič by ji měl sice dobře vidět, ale v procesu řízení „stůj“, „připrav se“, „volno“ nehraje žádnou roli, proto musí být podstatně nenápadnější. V alternativním návrhu se proto přihlášená tramvaj pro daný směr zobrazuje pouze malou bílou šipkou uvnitř šipky červené. Zároveň nedochází k proměně základního signálu „stůj“, protože pouhým přihlášením tramvaje nedošlo ani k žádné změně v procesu řízení.

Na třetím řádku (3) je zobrazena situace, kdy signalizace ukazuje řidiči tramvaje, aby se připravil, že za několik sekund (cca tři sekundy) dostane jeho směr volno. Návrh DP Praha se opět nedrží jednotné podoby obrazu signálu „stůj“ a rozblikává bílý proužek pod šipkou. Přitom i v tomto případě má tramvaj stále signál „stůj“ a řidič nadále jet nemůže, byť sleduje další výraznou optickou změnu podoby signálu „stůj“.

V alternativním řešení zůstává základní obraz signálu „stůj“ stále stejný, pouze s tím, že červený proužek před šipkou začne blikat. Symbolika je intuitivní a vzkazuje: „Stále svítí stůj, ale ta červená bariéra bránící jízdě ve tvém směru už bliká, takže tam brzy nebude a bude volno.“

Na čtvrtém řádku jsou oba návrhy shodné (4). Bílé šipky pro volno jsou zvoleny záměrně, aby řidiči automobilů nemohli zaměnit svůj zelený signál s novým signálem tramvajovým.

V závěru volna se řidičům tramvají zobrazí jejich nová „žlutá“, tedy informace o tom, že jejich „zelená“ již brzy skončí (5). Obecným pravidlem by mělo být, že na tento signál tramvaj projede už jen v případě, že při jeho začátku už nemůže s ohledem na cestující dostatečně bezpečně zastavit. Návrh DP bohužel pro tento případ opět rozblikává červený proužek pod šipkou, tedy v místě, kde má spíše informativní, než varovnou funkci, jeho pochopení není intuitivní a jeho význam nesouvisející s jeho polohou v symbolu je třeba se na straně řidičů tramvají poměrně složitě učit.

V alternativní variantě bliká červený proužek nad bílou šipkou a jednoznačně sděluje, že tramvajové volno je již na konci, je jen provizorní, neboť ústí do červené bariéry, která předznamenává „stůj“. Zde se opět maximálně využívá kromě barevné i jednoznačně srozumitelné grafické symboliky.

Jak to bude vypadat, když tramvaj pojede do tří směrů

Předchozí výhrady k návrhu DP se podstatně zvýrazňují v okamžiku, kdy by bylo nutné před křižovatku instalovat tři šipková návěstidla současně. Vzhledem k tomu, že mnohdy mívají volno dva tramvajové směry najednou, sloupec signalizací se všemi výzvami by svítil a blikal jako vánoční stromeček. Zejména proto je třeba současný návrh DP upravit k daleko více srozumitelné, graficky jednoznačné a intuitivní podobě cca v rozsahu, který je naznačen v předchozím textu.

SSZ2.jpg

Byť nejsem zásadním odpůrcem šipkových návěstidel a rozumím, že jejich vývoj stál určitě velké úsilí, pokud se nepodaří jejich grafickou podobu a srozumitelnost během schvalovacího procesu na MD ČR upravit, budou z hlediska přehlednosti a bezpečnosti pravděpodobně nadále vítězit návěstidla „čočková“. Ta dnešní, nebo ta v různými způsoby navržené rozblikané podobě. Doufám, že tento text napomůže k tomu, aby pro řízení tramvajové dopravy byla vybrána návěstidla nejvhodnější.

Autor: Martin Šubrt | pondělí 23.5.2011 7:20 | karma článku: 22.59 | přečteno: 3471x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Praha a střední Čechy

Jana Duchková

Perličky z jednání zastupitelstva Prahy 2 dne 19. 6. 2019… tentokrát z doslechu

Na programu bylo 22 bodů a dala se očekávat i nějaká ta lahůdka, protože my všichni zastupitelé jsme byli pár dní předem celkem úctyhodnou institucí obesláni další výhružkou před trestním oznámením – tentokrát pro změnu za zcizení

21.6.2017 v 21:41 | Karma článku: 16.29 | Přečteno: 708 | Diskuse

Marie Koubková

Lidice – proč si připomínat ?

Jsme zahlceni zprávami o válce a teroristických útocích, přitom si naše děti hrají na válku na internetu a politici se fotí se samopalem. Co je to válka? Co si představíme, když slyšíme o jejích obětech?

21.6.2017 v 19:04 | Karma článku: 10.91 | Přečteno: 163 | Diskuse

Štěpán Nadrchal

Jak navázat na tunel Blanka?

Praha řeší, co s tunelem, jehož hlavním efektem je, že se v jeho okolí dopravní situace zásadně zhoršila. Možností by byla řada, chybí ale politická odvaha a myšlení za hranicemi krajnic.

20.6.2017 v 20:00 | Karma článku: 7.45 | Přečteno: 464 | Diskuse

Vít Janša

Zakažme cyklisty, koloběžky, maminky, důchodce. Zakažme už konečně vše!

Nejsem z Prahy. Nemám ani kolo. Nemám tedy důvod vyjadřovat se k pohybu cyklistů v Praze. Ale já dnes viděl Události v sedm, na ČT 1 a tam tvrdili, že Praha 1 chce zakázat pohyb cyklistů v centru Prahy.

16.6.2017 v 22:45 | Karma článku: 42.27 | Přečteno: 6273 | Diskuse

Šárka Kloučková

Opravdu bude na hypotéku nutný plat 75 tisíc?

Není to tak dlouho, co jsem se novinářům svěřila s poznatkem ze své praxe, že rekordně nízké úrokové sazby mají i jeden dříve nemyslitelný dopad: na hypotéky dosáhli i učitelé a prodavačky. Ta doba zřejmě končí.

9.6.2017 v 10:17 | Karma článku: 23.74 | Přečteno: 5236 | Diskuse
Počet článků 52 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6677

Pražák, křtěný Vltavou v Podolí a později pokřtěný podruhé magistrálou v okolí bydliště :-).

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.